Podílové fondy

Co je to podílový fond? Podílový fond si lze představit jako koš v kterém místo prádla máte schované své aktivum. Podílové fondy se do několika kategorií, podle účelu, obsahu anebo dalších faktorů. Základní jednotkou je podílový list. Držením takového podílového listu se stáváte podílníkem fondu. Na rozdíl od investičních fondů nemají podílové fondy právní subjektivitu. Správcem podílového fondu jsou investiční společnosti. Ty fondy nejen spravují, ale především řídí. Investování do podílových fondů řadíme mezi tzv. finanční investice.

Historie podílových fondů sahá až do 19. století. V roce 1924 vznikl první otevřený podílový fond. Po krachu newyorské burzy došlo k legislativním úpravám. Další úpravy vznikají v 70. a 80. letech minulého století v souvislosti s možností investovat do fondů peněžního trhu a do fondů napojených na penzijní spoření. Díky růstu akciových trhů zažívají rozmach zažívají v 90. letech 20. století. Díky tomuto rozmachu je na přelomu tisíciletí v USA ve fondech uloženo přes 60 % všech finančních aktiv.

Důvodem pro investování do podílových fondů (ale klidně i ETF) zpravidla bývají tyto dvě hlavní motivace. První je možnost investovat nízké částky. To je výhodné zejména pro drobné investory, kteří tak mohou pravidelně investovat již při malých (prakticky již od 100, – Kč) částkách. Druhou motivací je diverzifikace. Díky tomu, že je ve fondech velké množství kapitálu a investorů může i malý investor participovat na výnosech cenných papírů, který by díky omezenému množství vlastního kapitálu nemohl nakoupit. Mezi další důvody, proč investovat do fondů můžeme zařadit tyto:

• Jednoduchost – není zapotřebí mít hluboké know-how a licence, abyste mohli začít investovat.
• Profesionální správa – portfoliový manažeři se starají o vaše peníze, respektive o celý balík zainvestovaných peněz od všech investorů. Jsou zaplaceni z vašich poplatků, protože ne každý má chuť a čas se starat, co každou chvíli dělají investiční trhy.
• Osvobození od daně – v případě, že splníte časový test (3 roky a déle) a výnos nepřesáhne 100 tisíc, pak jsou vaše výnosy osvobozeny od daně.
• Vysoká likvidita – peníze máte na svém účtu v řádech dnů.
• Poplatky – pokud si vyberete správný typ fondu jsou poplatky (za správu, transakce, právní zastoupení, provoz fondu apod.) za investování nízké, neboť jsou rozděleny mezi všechny investory. U prospektu fondu si tedy vždy pohlídejte ukazatel TER. Ten v % sděluje, jak velké náklady investice do tohoto fondu spolkne.

Pokud chceme znát výsledky fondu, pak je zapotřebí pravidelně ohodnocovat majetek fondu. K tomu se používá metoda prostého sčítání cen aktiv – sečteme aktuální tržní ceny aktiv a součet (NAV) vydělíme počtem emitovaných podílových listů. Tímto přístupem získáme aktuální cenu podílového listu. Na rozdíl od investičního fondu nemá na cenu podílového listu vliv poptávka a nabídka po fondu – tj. investor není ohrožen diskontním rizikem.

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní poplatky: vstupní, výstupní a správcovský. Vstupní poplatek investor vidí jako první a povětšinou ho od investice odrazuje. Přitom se tento poplatek při troše dobré vůle dá stlačit výrazně dolů. Výstupní poplatek bývá účtován málokdy, spíše ojediněle. Správcovský poplatek, který má na hodnotu investice z dlouhodobého hlediska největší vliv, tak ten je, paradoxně, z pohledu investorů nejvíce přehlíženým poplatkem.Vždy je tedy zapotřebí si před vstupem do fondu pohlídat nejen diverzifikaci, riziko a samotnou výkonnost fondu. Ale i jeho nákladovost, kterou udává TER koeficient.

NAV – Net Asset Value – čisté jmění fondu = aktuální tržní hodnota veškerých aktiv fondu očištěná od poplatků a dalších nákladů. Frekvence oceňování závisí na struktuře majetku fondu, způsobu řízení a zvolené strategii manažera. Standardně se fondy oceňují denně, případně s dvou až třídenním oceňováním. Někdy i týdenním. Některé fondy se oceňují i několikrát denně, indexové fondy se zpravidla oceňují po skončení obchodování na konkrétní burze. Fondy s méně likvidním majetkem (reality, fondy kvalifikovaných investorů, umění…) se oceňují méně často, protože ocenění provází vysoké náklady a trh s těmito aktivy není tolik pružný, aby bylo např. denní oceňování smysluplné.

Bezpečnostní opatření ze strany legislativy a regulátora trhu. Jsou zde tyto zákonné garance:

• Jistota likvidity – podílník je v jakékoliv chvíli oprávněn své podíly prodat za tržní cenu zpět emitentovi.
• Nemožnost krachu –  podílový fond nemá právní subjektivitu, proto ani nemůže zkrachovat.
• Transparentní operace – podílník je předem seznámen s tím, jak bude s jeho prostředky naloženo.
• Kontrola statutu – kontrolu statutu fondu dohlíží jak depozitář, tak regulátor (ČNB).
• Čínská zeď – v tomto případě je zajištěno oddělením majetku investorů od správce.