Moneytree, s.r.o.

Poplatky investičních fondů

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní poplatky: vstupní, výstupní a správcovský. Vstupní poplatek investor vidí jako první a povětšinou ho od investice odrazuje. Přitom se tento poplatek při troše dobré vůle dá stlačit výrazně dolů. Výstupní poplatek bývá účtován málokdy, spíše ojediněle. Správcovský poplatek, který má na hodnotu investice z dlouhodobého hlediska největší vliv, tak ten je, paradoxně, z pohledu investorů nejvíce přehlíženým poplatkem.

Vstupní poplatek. Každý fond si účtuje vstupní poplatek. Hodnoty tohoto poplatku se liší fond od fondu a pohybují se od 1 do 5 % z objemu čisté investice. Tento poplatek je nejvíce na očích, protože tento poplatek hradí investor napřímo.

Příklad: Pokud budu investovat 100 tisíc korun a vstupní poplatek bude 3 %, pak musím na účet fondu převést 103.000, – Kč neboť 3.000, – Kč jsou vstupním poplatkem za investici.

Kdo většinou inkasuje vstupní poplatek? Povětšinou je to buď správce fondu, obchodník s cennými papíry či banka, přes které nákup podílových listů probíhá. Vstupní poplatek je odměnou distribuční sítě. Tedy buď finančním poradcům, nebo bance, která daný fond nabízí svým klientům. Cílem vstupního poplatku je zamezit spekulacím a neustálého přelévání peněz z investičního fondu A do investičního fondu B. A to proto, že investování do podílových fondů je především dlouhodobou záležitostí a nikoliv spekulativní.

Dál si některé fondy účtují výstupní poplatek, který se strhává při výběru peněz z fondu (říká se tomu zpětný odkup podílových listů). Pakliže například prodáváte podílové listy s aktuální tržní hodnotou 110 tisíc korun a fond si účtuje jednoprocentní výstupní poplatek, dostanete fakticky pouze 108 900 korun.

Výstupní poplatek je dnes spíš rarita, většina fondů od jeho účtování upustila. Najdeme ho zpravidla spíš u fondů kvalifikovaných investorů nebo u některých specifických fondů, třeba nemovitostních, a většinou bývá účtovaný jen po omezenou dobu od nákupu, například tři roky, pak už je nulový. Jeho smyslem je odradit investory od předčasného výběru prostředků. Typicky ho vybírají třeba investiční fondy, které realizují nějaký developerský projekt a po dobu jeho realizace chtějí mít ve fondu stálý kapitál.

Správcovský poplatek je ze všech poplatků nejvíce důležitý. Velmi často bývá označován jako manažerský poplatek. Správcovský poplatek neplatí přímo investor, strhává se automaticky průběžně z majetku fondu. Nejčastěji bývá stanovený jako určité procento z objemu spravovaného kapitálu, zpravidla 1–2 procenta ročně. Někdy může být stanoven i procentem ze zisku, pak mluvíme o takzvané výkonnostní odměně. V Česku je zatím běžnější fixní poplatek z objemu kapitálu, ale některé fondy už přecházejí na férovější model, berou si nižší fixní poplatek a doplňují ho výkonnostní odměnou.

Správcovský poplatek je nejméně „vidět“ a lze ho vysledovat z TER ukazatele. Bohužel zrovna tyto náklady investor většinou přehlíží a sleduje pouze vstupní poplatky, pak mnohdy při rozhodování mezi vícero fondy zvolí fond s nižším vstupním poplatkem. Ten je však s výrazně vyšší roční nákladovostí na správu. Smutný faktem pak v konečném důsledku je, že na delším investičním horizontu má celková roční nákladovost fondu mnohem větší vliv na vývoj čisté hodnoty investice než vstupní poplatek. Vstupní poplatek je pouze jednorázový náklad, kdežto poplatek za správu je per annum (p.a.) a jedná se tedy o náklad každoroční.