Úrokové sazby

Úrokové sazby u úvěrů se vypočítávají podle čtyřech základních principů. Podle stavu ekonomiky, respektive podle vyhlašovaných sazeb (např. lombardní sazba). Podle bonity, respektive rizikovosti klienta. Následně podle typu úvěru (hypotéční úvěr má jiné sazby než například kontokorent) a v neposlední řadě i podle obchodních cílů a modelů úvěrující společnosti. Jinými slovy jiné sazby bude mít banka a jiné například společnost Provident.  Samotná úroková sazba se povětšinou se určuje jako roční procentní sazba (p.a.) a jedná se o přirážku (marži) za to, že věřitel zapůjčil své volné prostředky dlužníkovi. Pokud je sazba nižší anebo rovna inflaci (dlouhodobé), pak se považuje tato sazba za velmi výhodnou, neboť z čistě z ekonomického pohledu si dlužník půjčuje prakticky z nulu. Mezi velmi důležité úrokové sazby spadá sazba lombardní sazba (cena za kterou si mohou komerční banky půjčit od ČNB), repo sazba (cena za kterou ČNB půjčuje volné peníze komerčním bankám). Repo sazba je důležitou sazbou pro určení hypotéčních úroků.

Změnou úrokových sazeb se také řídí tzv. monetární politika, kdy podle velikosti lombardní sazby určujete množství peněz v oběhu.