Moneytree, s.r.o.

INVESTIČNÍ OKÉNKO – CHOVÁNÍ TRHŮ LEDEN AŽ BŘEZEN 2022

Opět vám přinášíme stručné ohlédnutí za chováním kapitálových trhů za období leden až březen 2022

Leden 2022

Hlavní události:

·       Napětí mezi Ruskem a NATO

·       Čína: problémy developerských firem

Začátek letošního roku se na trzích nesl ve znamení špatných geopolitických zpráv, očekávání utahování měnových politik centrálních bank a z toho plynoucí značné nervozity. Akcie na většině důležitých trhů výrazně ztrácely na ceně, nedařilo se zejména akciím technologických firem. Kvůli napětí mezi Ruskem a NATO kvůli situaci na Ukrajině výrazně rostla cena ropy, kterou na vyšší úrovně poháněla také obecně vysoká poptávka po komoditách.

Největším problémem dneška je jednoznačně vysoká agregátní poptávka v kombinaci s nedostatečnou agregátní nabídkou, která se projevuje rychlým růstem cen zboží a služeb. Vysoká poptávka je způsobená odložením spotřeby v dobách pandemie COVID-19 a zároveň obrovskými vládními výdaji, které měly za úkol podržet ekonomiky v těch samých dobách. Nabídku negativně ovlivňují narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce, které utrpěly vlivem protiepidemických opatření. Vysoká inflace je důsledkem, který trápí stále více ekonomik a jejich centrální banky budou chtě něchtě muset začít utahovat své měnové politiky. A to jsou pro akciové investory nedobré vyhlídky.

Situace na východě Evropy se stále nelepší a hrozba konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je stále velmi vysoká. Jedinou dobrou zprávou je, že Rusko a země NATO spolu komunikují. Pozitivní efekt také možná sehrála jednota NATO a deklarace tvrdých ekonomických opatření, které chtějí západní země použít v případě, že Rusko napadne Ukrajinu. Na to samozřejmě negativně reagují ruské akcie, které v lednu ztratily desetinu své hodnoty! Ruský prezident Putin se tak dostal do nepříjemné situace, kdy jsou ohroženy ekonomické zájmy nejbohatších Rusů, kteří ho podporují, a zároveň má na hranicích s Ukrajinou více než 100.000 vojáků, které bude muset brzy použít nebo je stáhnout zpět do vnitrozemí. Pro evropské země je situace také velmi nepříjemná, závislost na ruském zemním plynu je známý fakt.

Čínský development se nachází ve velkých problémech. Přitom čínský trh s nemovitostmi představuje celou čtvrtinu hrubého domácího produktu země. S existenčními problémy se nepotýká pouze jednička na trhu společnost Evergrande, ale také dvojka společnost Kaisa, která nesplatila držitelům prioritních dluhopisů závazky v hodnotě přibližně 400 milionů dolarů a jedná s nimi o restrukturalizaci dluhu. Své závazky nedokáží splácet také velcí developeři společnosti Shimao a China Fortune Land Development. Čínská vláda se snaží na realitní krizi reagovat, ať už nákupem aktiv od státem podporovaných developerů anebo tlakem na banky, aby realitnímu sektoru poskytovaly další úvěry.

Na začátku roku světová ekonomika čelí zásadním problémům. Svět je zaplavený úvěry, ale vysoká inflace tlačí na růst úrokových sazeb. Úvěry budou postupně zdražovat a dlužníci, kteří mají nízké ziskové marže a jsou předlužení se dostanou do problémů a budou muset pod tlakem prodávat aktiva, aby uspokojili své věřitele. Vše zhoršuje napětí na východě Ukrajiny. Jedinou dobrou zprávou je snad ústup pandemie COVID-19, většina států ve vyspělém světě postupně uvolňuje přijatá opatření.

Únor 2022

Hlavní události:

·       Válečný konflikt na Ukrajině

·       Ropa – skokový nárůst

Vojenský útok Ruska na Ukrajinu otřásl globálními trhy. Mezi největší poražené z hlediska ekonomického a finančního patří samotné Rusko. Vedlo to k uvalení rozsáhlých ekonomických sankcí nejen západních zemí vůči Rusku a řadě ruských společností a jednotlivců napojených na Kreml. Jedna z hlavní ekonomických bomb byla svržena v podobě odstřižení několika ruských státem kontrolavaných i soukromých bank od SWIFTU. Zároveň EU a spojenci přistoupily k efektivnímu zmrazení aktiv ruské centrální banky, což minimalizuje schopnost centrální banky intervenovat na stabilizaci rublu či možnost vlády využívat devizových rezerv k financování výdajů. Ohlášení sankcí vyvolalo „run“ na ruské banky a Rusko dočasně omezilo konvertibilitu rublu.

Na ruském trhu bylo pozastaveno obchodování s ruskými akciemi a dluhopisy a zastavilo se také u společností, které nebyly bezprostředně postiženy sankcemi, neboť není jasné, zda budou tyto společnosti moci pokračovat v regulérní obchodní činnosti či obsluze dluhu. Nejistota vedla i k faktickému pozastavení obchodování s dluhopisy ruských společností na západních trzích, dokud nevyjasní přesné nastavení sankčního režimu. To by mělo umožnit částečné uvolnění současných omezení, neboť většiny soukromých ruských společností a energetického sektoru v čele s Gazpromem se současné sankce netýkají, a podle všeho by měla zůstat zachována možnost provádění mezinárodních transakcí nepodléhajících sankcím skrze vybraný segment soukromých ruských bank. Příkladem takových transakcí jsou splátky již emitovaného dluhu nebo transakce související s mezinárodním obchodem. Důležitý bude postoj ruských autorit. Exportéři mají od začátku tohoto týdne povinnost konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a brokeři nemohou realizovat pokyny zahraničních investorů na prodej rublových akcií a dluhopisů. Míra uvolnění těchto opatření bude záviset na míře stresu v ruském finančnímu systému a rozsahu případných recipročních sankcí ze strany Ruska vůči západním zemím.

Ratingové agentury posléze snížily rating Ruska na hranici defaultu. Samotná ruská ekonomika bude v letošním roce čelit hrozbě hluboké recese kombinované s vysokou inflací. Z hlediska Ruska i finančních trhů zůstává zásadní, zda nedojde k zastavení exportu plynu, ropy a ostatních komodit na světové trhy, i když k narušení dodávek dochází již nyní. Ceny ropy jsou blízko maxim z roku 2008. V uplynulých dnech pokračovaly v růstu. Přerušení obchodu a problémy s její přepravou kvůli sankcím na Rusko totiž vyvolávají obavy o dodávky. Zásoby ropy ve Spojených státech se přitom snížily na několikaletá minima. Cena severomořské ropy Brent krátkodobě překročila 139 USD za barel a vzrostla nejvýše od roku 2008. Cena americké lehké ropy WTI je pak nejvýše za 11 let. Růst cen komodit oživuje obavy z příchodu stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost.

Konflikt na Ukrajině vede k nárůstu nejistot a k oslabení středoevropských měn. Akcie ve střední Evropě zaznamenaly v souvislosti s válkou silné propady. Invaze Ruska na Ukrajinu na konci února byla pro trhy šokem. Banky a společnosti s velkou expozicí na Rusko a Ukrajinu ztrácely nejvíce, zatímco energetické tituly rostly jako jedny z mála, neboť těží z prudkých růstů cen energií. Americký S&P 500 hlásil za únor ztrátu 3,1 % a evropský Stoxx Europe 600 umazal 3,6 %. Výsledky společností za 4. čtvrtletí stále dokázaly potěšit – podíl pozitivního překvapení byl v USA 76 % a v Evropě 62 %. Ceny vládních dluhopisů v  Německu a  USA v únoru klesly kvůli sázkám na zpřísnění měnové politiky. Počátek března ale byl ve znamení jejich růstu, neboť nejistoty plynoucí z konfliktu na Ukrajině zřejmě povedou k pozvolnějším krokům FEDu a ECB. I tak se čeká, že americký FED v březnu zvýší úroky. Ceny korunových vládních dluhopisů rostly v reakci na prognózu ČNB, jež pracuje s poklesem úroků od letošního druhého pololetí. Středoevropské měny včetně koruny ale oslabily a  pro nejbližší měsíce vzrostla inflační rizika. Nejbližší kroky ČNB by mohly vést k dalšímu růstu úroků: repo sazba by ze stávající úrovně 4,50 % mohla být koncem března zvýšena o 25 či 50 bazických bodů.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila obrat sentimentu na finančních trzích. Po většinu února dominovala jako téma vysoká inflace a sázky na rychlejší zpřísňování měnové politiky jak FEDu, tak ECB, což vedlo k růstu výnosů vládních dluhopisů. Konflikt na Ukrajině představuje pro Evropu stagflační šok.

Březen 2022

Hlavní události:

·       Pokračující konflikt na Ukrajině

·       Růst inflace

·       Růst základních úrokových sazeb

V březnu se trhy nesly dále ve znamení probíhajících konfliktů na Ukrajině.  Americký index S&P 500 posílil o 3,6 %, v Evropě byl vývoj smíšený a osciloval kolem nuly hlavně kvůli poklesu v Německu, Rakousku či Itálii. Růst v regionu střední a východní Evropy (+6,5 %) těžil z vyšší váhy energetických a maloobchodních titulů a utilit. Bankovní sektor vykazoval ztráty z důvodu obav expozic na Rusko. Globální rozvíjející se trhy však zejména kvůli Číně skončily ve ztrátě (-2,5 %). Ceny vládních dluhopisů pod tíhou rostoucí inflace a výhledu měnové politiky klesly prudce v USA i Německu. Významnou roli v obnově akciového růstu sehrály energetické a komoditní tituly, které benefitují z rostoucích cen surovin v důsledku přerušených dodavatelských řetězců a sankcí vůči Rusku.

Americký FED v březnu zahájil zvyšování úroků, v prvním kroku o 25 bazických bodů s prohlášením, že další posuny mohou být mnohem výraznější. Na trhu se začíná spekulovat, že by letos mohla několikrát zvednout úrokové sazby i ECB. Důsledky války na Ukrajině se ukázaly být méně fatální pro ekonomiku USA, která se s nákladovým šokem vyrovnává zatím překvapivě dobře. USA těží z pozice velkého producenta komodit, pro něhož vysoké ceny komodit znamenají „jen“ přerozdělení růstu mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Dobrý obrázek podtrhuje i pokračující oživení na trhu práce, kde bylo v březnu vytvořeno dalších 431 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň předcovidových minim.

Ceny korunových vládních dluhopisů též propadly s tím, jak data za únor ukázala inflaci na úrovni 11,1 %. ČNB v závěru března zvýšila repo sazbu o 50 bazických bodů na 5,00 % a další zpřísnění měnové politiky může následovat v květnu. Jakkoliv je z výroků jednotlivých členů bankovní rady patrné, že část z nich začíná vnímat riziko vysoké inflace (hlavně cen paliv, energií a potravin) pro hospodářský růst, tak stále převažují obavy z inflačních rizik. Dle aktuální predikce ČNB již nebude zvyšovat tak rychle základní úrokovou sazbu. Svého vrcholu by mohla dosáhnou někde ve třetím kvartálu tohoto roku a to kolem 6 % s výhledem, že během prvního až druhé kvartálu příštího roku by chtěla dle situace na trhu začít úrokovou sazbu snižovat. Středoevropské měny počátkem března oslabily a ČNB intervenovala na devizovém trhu, koncem měsíce ale koruna posílila pod 24,50 za euro.

Trhy v Eurozóně zpracovávaly prvotní šok vyvolaný válkou na Ukrajině. Geopolitika představuje ohromný zdroj nejistot jak pro ekonomiku, tak pro finanční trhy. Stagflační charakter celé situace (zhoršování výhledu HDP, tlak na růst inflace zejména skrze ceny energií a potravin) je oříškem také pro centrální banky. Zatím v úvahách centrálních bankéřů převažuje nutnost zamezit růstu inflačních očekávání, a tedy potřeba zpřísňovat měnovou politiku. V případě ECB ale součástí přístupu zůstává opatrnost.

COVID opět uzavírá ekonomiku v Číně. Reakce rozvojových ekonomik a trhů na současnou krizi byla relativně umírněná. Většina z nich patří mezi producenty komodit a současné vysoké ceny jim svědčí. Přesto jsme pozorovali „ztrátu momenta“ růstu v Číně, kde se sentiment propadl na postcovidová minima. Tomu však napomohlo i důsledné pokračování politiky „nulové“ tolerance vůči covidu vedoucí k částečným uzavírkám v klíčových ekonomických zónách. Mezi největší poražené konfliktu tak patří primárně Rusko, jehož dluhopisy a akcie de facto zmizely z globálních trhů a jehož ekonomika vstoupila do recese.

 

Spravovat souhlas s cookies

Tyto webové stránky používají soubory cookies s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.