INVESTIČNÍ OKÉNKO – CHOVÁNÍ TRHŮ LEDEN AŽ BŘEZEN 2023
Přečtěte si náš pravidelný komentář k vývoji na finančních trzích za období leden až březen 2023.
BŘEZEN
Hlavní události:
· Bankroty bank v Evropě a USA
· Banky zpřísňují úvěrové podmínky
· Růst ceny zlata
Měsíc březen byl poznamenaný bankrotem dvou menších amerických bank a evropské banky Credit Suisse, který způsobil výprodeje akcií bank. Obavy z úvěrové krize se promítly i do nefinančních sektorů, a to zejména v Evropě. Ke konci měsíce však akciím pomohla data o nižší inflaci a zároveň očekávání dřívějšího konce měnového utahování i vyjádření politiků o zdraví bank. Evropské akcie uzavíraly březen v záporných hodnotách zatímco ty americké nakonec v kladných, kde tomu hodně pomohly technologie a telekomunikace. Finanční tituly naopak výrazně poklesly. Ceny vládních dluhopisů v USA i v eurozóně vzrostly. Z toho profitovaly také středoevropské vládní dluhopisy včetně českých. Koruna během března oslabila nad 24,00 za euro, nakonec se však vrátila do oblasti 23,50. ČNB koncem měsíce ponechala repo sazbu na úrovni 7 %, zároveň ale varovala před rizikem mzdově-inflačních tlaků.
Chování investičních trhů – březen 2023, zdroj SAB.
USA:
V březnu trhy překvapil bankrot dvou bank v USA, který spustil výprodeje v bankovním sektoru a zároveň rozptýlil očekávaní rychlejšího tempa utahování měnové politiky díky silným datům z trhů. FED na svém zasedání v polovině března 2023 navzdory velmi silným makroekonomickým datům a tomu, že Powell během první poloviny března připustil, že bude možná nutná reakcelerace tempa utahování zpátky k půlprocentním krokům, zvýšil sazby díky bankrotu zmíněných bank jen o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75–5 %. Jen třeba ale zdůraznit, že v těchto dvou případech se jednalo spíše o selhání řízení rizik, tzn. nelze z toho vyvozovat slabost celého bankovního sektoru jako celku. Po technické recesi v první polovině roku 2022 se americká ekonomika v jeho druhé polovině vrátila do černých růstových čísel. Reálné maloobchodní tržby začaly letošní rok dobře a i meziročně jsou i navzdory vysoké inflaci jen o 0,6 % nižší, což je v současné době úspěch. Největší zásluhu na tom má trh práce, který je nejsilnější za 50 let. V únoru dosáhla míra nezaměstnanosti 3,6 %, což je nadále na hodnotách, které jsou nejnižsí od roku 1969. Stále pokračuje rychlá tvorba pracovních míst. V únoru 2023 vytvořila americká ekonomika 265 tis. nových pracovních míst v soukromém sektoru, což bylo opět nad očekáváním. Jádrová inflace v únoru přidala 0,3 % meziměsíčně, což znamená, že v posledních třech měsících vzrostla jádrová cenová hladina o 1,2 % a v posledním pololetí o 2,2 %. Silný zůstává zejména růst cen tržních služeb, který v posledním čtvrtletí dosáhl 1,5 % a v posledním pololetí pak 2,9 %.
EU:
První únorová data z velkých evropských ekonomiky (Německo, Francie a Španělsko) byla slabá, ale vzhledem ke klesajícím cenám energií se nejednalo o nic neobvyklého a situace se může brzy obrátit. I přes vysokou inflaci se dařilo maloobchodním tržbám díky trhu práce. Míra nezaměstnanosti zůstala i počátkem roku 2023 na historických minimech (v lednu i v únoru shodně na 6,6 %), přičemž nejnižší z velkých zemí je stále v Německu (v únoru dosáhla 2,9 %), nejvyšší ve Španělsku (12,8 %). Co bylo trochu nepříjemnou zprávou pro ECB je skutečnost, že ve 4. čtvrtletí vzrostly historicky nejrychlejším tempem náklady práce. Vysoká inflace se tak začala propisovat do mezd. V dominantním sektoru služeb se situace koncem 1. čtvrtletí letošního roku v eurozóně dále výrazně zlepšila. Krom toho došlo k dalšímu oživení v sektorech finančních služeb, realit, cestovního ruchu a turismu. Zatímco vstupní ceny v průmyslu zásluhou poklesu cen energií poprvé od července 2022 poklesly, v sektoru služeb se projevují rostoucí mzdy. Celková inflace zásluhou cen energií v březnu poklesla na 6,9 %. ECB na svém zasedání v březnu i přes problémy v bankovním sektoru zvýšila sazby o 50 p. b. na 3 %. Ze zápisu však vypadla zmínka o tom, že se budou v dalších měsících zvyšovat sazby podstatným a rovnoměrným tempem, která tam byla před měsícem. Z toho vyplývá, že bankroty bank vnesly určitou míru nejistoty a někteří členové ECB chtěli dokonce se zvyšováním sazeb přestat .
ČR:
Silný růst mezd zkraje letošního roku a pokračující meziměsíční růst cen nepodporují rétoriku ČNB, že sazby jsou dostatečně vysoko. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2022 dosáhl dle druhého odhadu mnohem lepšího výsledku než bylo očekávání trhu i ČNB. U důvěry domácností se situace počátkem roku výrazně zlepšila, i když stále odpovídá tomu, že zde máme vysokou inflaci a domácnosti jsou všeobecně opatrné. Česká spotřebitelská inflace přidala v únoru oproti lednu 0,6 %, jádrová inflace pak 0,7 % meziměsíčně. Za poslední tři měsíce pak jádrová inflace přidala bezmála 2 % a je tedy svou dynamikou daleka dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB, jehož plnění ČNB slibuje už pro 1. čtvrtletí 2024. Aby inflace dosáhla průměru 2,3 % v 1. čtvrtletí 2024, jak čeká ČNB, muselo by její měsíční tempo počínaje únorem 2023 a konče březnem 2024 v průměru dosahovat 0,2 %. Takovou průměrnou dynamiku jsme ale naposledy viděli počátkem roku 2021. Na zasedání ČNB 29. března však přesto opět nedošlo k žádné změně v nastavení měnové politiky. V prezentaci situační zprávy však nyní již poprvé dominovala proinflační rizika, mezi která ČNB zařadila rychlejší mzdový růst, expanzivnější fiskální politiku a hrozbu ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. Jako jediné protiinflační riziko zmínila výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky, byť není vůbec jasné, odkud by měl přijít. Jestli ČNB doufá, že za ni práci v utahování a zpomalování ekonomiky udělá FED nebo ECB, může se ještě dost načekat.
ÚNOR
Hlavní události:
· Neočekávaně rostoucí inflace
· Stabilita sazeb ČNB
· Pokračující ekonomické oživení Číny
V únoru došlo k negativnímu překvapení na straně americké inflace. Jádrový index spotřebitelských cen v USA vzrostl v lednu o 0,4 %, což trhy neočekávaly a nepotvrdily se známky ústupu inflačních tlaků, které byly patrné na podzim. To si vynutilo revizi výhledu měnové politiky hlavních světových centrálních bank a přecenění finančních aktiv, a to jak akcií, tak i dluhopisů. V případě úrokových sazeb amerického Fedu nyní trhy očekávají maximální úroveň ve výši 5,25–5,50 %, což je mírně nad hranicí indikovanou v prosincové prognóze americké centrální banky. Západní Evropa během únoru reportovala silné firemní výsledky a tím pádem postupně opadají obavy z recese. Mnohé společnosti zde těží z nižších cen energií a banky z vysokých úrokových sazeb. Ceny vládních dluhopisů v únoru klesly v eurozóně i v USA. Díky datům z ekonomiky, které indikují vysokou jádrovou inflaci, se navýšilo očekávání na další růst úroků FED a ECB. V Číně pokračoval pozitivní trend. Zatím je však post-covidové oživení ve službách doprovázeno silným nárůstem aktivity v průmyslu. Stále je zde ale třeba brát zřetel na problémy v sektoru nemovitostí, nepříznivý demografický vývoj a tlak USA ve formě omezování přístupu k americkým technologiím nebo hrozby sekundárních sankcí kvůli čínským dodávkám Rusku. Toho si je vědomé i čínské vedení a na stranickém kongresu vyhlásilo relativně snadno splnitelný cíl růstu pro letošní rok ve výši 5 % navzdory nízké „covidové“ základně 3 % z roku 2022
Chování investičních trhů, únor 2023 – zdroj SAB.
USA:
Díky vyšší než očekávané inflaci a dobrým ekonomickým datům se zvedly obavy z dalšího utahování měnové politiky. Některé společnosti poskytly opatrný výhled na své hospodaření a energetické tituly se propadly kvůli pokračujícím poklesům cen energií. Měsíční data zveřejněná v USA během únoru byla velmi pozitivní. Co ztratily reálné maloobchodní tržby ke konci roku (v listopadu a v prosinci 2022), kdy výrazně klesly, na začátku tohoto roku zase vše rychle dohnaly. Největší zásluhu na tom má trh práce, který je nejsilnější za 50 let. V lednu míra nezaměstnanosti dosáhla 3,4 %, což je nejnižší hodnota od května 1969. Zároveň pokračuje rychlá tvorba pracovních míst. Zatímco před pandemií se tato hodnota pohybovala kolem 6–7 mil., po novém roce tato hodnota vzrostla nad 11 mil. Jádrová inflace v lednu znovu zrychlila, když přidala 0,6 % meziměsíčně, což po 4. čtvrtletí, v němž jádrová inflace rostla ve srovnání s předcházejícími měsíci meziměsíčně pomaleji (+0,3 % v říjnu, +0,2 % v listopadu, +0,4 % v prosinci), znejistilo trhy, že sazby FEDu jsou už blízko svého vrcholu a brzy se dočkáme možná i snížení sazeb. FED na svém zasedání počátkem února 2023 opět zpomalil v měnově-politickém tažení, když zvýšil sazby už jen o 0,25 p. b. do pásma 4,5–4,75 %. Sice v zápisu po zasedání naznačil, že ještě není konec ale na tiskovce už zazněly i holubičí věty (Powellova: „můžu poprvé říct, že desinflační proces započal“). Během února však trhy, které se ještě jeho počátkem opájely nadějí na brzký pokles sazeb, vystřízlivěly a vlivem silných makroekonomických dat (maloobchod, trh práce) i kvůli vyšší inflaci začaly počítat s tím, že sazby nejenomže hned tak neklesnou, ale že vrchol v tomto cyklu bude znatelně nad pěti procenty.
EU:
Zveřejněné výsledky během únoru potvrdily, že tempo růstu HDP ve 4. čtvrtletí 2022 potvrdilo, že ekonomika stále nespadla do recese, kterou jí mnozí vlivem růstu cen energií a obecně inflace předpovídali. Ekonomika navzdory očekávání na pokles o 0,1 % mezikvartálně stejně rychlým tempem vzrostla, což znamená, že rostla v každém čtvrtletí minulého roku a že růst ve 4. čtvrtletí dosáhl 1,9 % meziročně a za celý rok pak výrazně přes 3 %. Nejrychleji z velkých ekonomik rostla v posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika Španělska (+0,2 % mezikvartálně), následována Francií (+0,1 %). Německá ekonomika poklesla nakonec pouze o (0,4 %). Míra nezaměstnanosti zůstala i koncem roku 2022 na historickém minimu (6,6 %), přičemž nejnižší z velkých zemí je stále v Německu (v prosinci dokonce klesla na 2,9 %), nejvyšší ve Španělsku (13,1 %). Inflace v lednu dle finálních dat meziměsíčním poklesem o 0,2 % zvolnila z prosincových 9,2 % na lednových 8,5 %. U nejsledovanější jádrové inflace došlo v lednu k poklesu (o 0,8 % meziměsíčně). Meziročně se jádrová inflace zvýšila z prosincového historického maximu (5,2 %) na 5,3 %. První data z února nejsou moc optimistická. Francouzská i španělská inflace vzrostly o procento meziměsíčně, německá o 0,8 %. Všechna tato čísla byla horší než očekávání trhu, takže lze předpokládat, že reportovaná jádrová inflace za únor bude nepříjemným překvapením. ECB na svém zasedání únorovém zasedání zvýšila sazby o 50 b. b. na 2,5 % a naznačila, že nejméně dvě další zvýšení nás čekají. Během únoru dále sílily hlasy, aby další zvýšení v polovině března nebylo jen o půl procentního bodu, čemuž inflační data za únor, zveřejněná v samém závěru měsíce, pak dále dost pomohla.
ČR:
Česká spotřebitelská inflace (bez zohlednění Úsporného tarifu a bez odpuštění poplatku za podporované zdroje energie) přidala v lednu oproti prosinci 3,4 %. To znamená, že cenová hladina byla o 18,1 % vyšší než v lednu 2022, a také to, že se ČNB ve své poslední prognóze do lednové inflace svým očekáváním trefila. Jádrová inflace v lednu vzrostla oproti prosinci o 0,8 % a svým meziročním tempem (12,3 %) pak tedy byla o něco nižší, než kde ji dle prognózy očekávala ČNB. Na zasedání ČNB 2. února nedošlo k žádné změně v nastavení měnové politiky. Další zasedání, kdy bude řešit úrokové sazby, bude na konci března. Očekává se, že repo sazba opět zůstane beze změny na úrovni 7 %. Snížení úrokokových sazeb se očekává nejdříve ve třetím čtvrtletí. Nová prognóza přinesla vyšší očekávánou inflaci pro letošek. Měnově-politická tak nyní dle ČNB v roce 2023 dosáhne v průměru 10,6 % a její návrat na 2,1 % v roce 2024. To vše při prognózovaném růstu mezd v tržních odvětvích o více než 9 % a za jen velmi mírného poklesu ekonomiky a minimálního růstu nezaměstnanosti. Jinými slovy, ČNB říká, že inflace zmizí bez dalšího utažení měnové politiky do příštího roku sama. Ze zápisu, jenž byl zveřejněný během února, však bylo patrné, že trh práce bankéře znervózňuje a to díky dobré důvěře domácností a velmi napjatému trh práce. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl dle prvního odhadu mnohem lepšího výsledku než bylo tržní očekávání i očekávání ČNB. ČNB totiž ve své listopadové prognóze předpokládala, že meziroční tempo dosáhne ve 4. čtvrtletí –0,7 %, což naznačuje, že počítala s mezičtvrtletním poklesem ekonomiky o cca 1,5 %. ČSÚ sdělil, že za mezičtvrtletním poklesem byla zejména nižší poptávka domácností, což ale určitě není překvapivé. Nečekané spíše je, jak se ekonomika vyrovnala se šoky roku 2022. Celkový reálný růst HDP o 2,5 % oproti roku 2021 je velmi překvapivým a pozitivním výsledkem. Díky stabilním vysokým reposazbám jsou stále velmi v oblibě produkty navázané na tuto sazbu (repofondy), kde mohou klienti přečkat turbulence na trhu a postupně své finance přealokovávat pravidelně do akciových titulů, případně využít stále zajímavých výnosů do splatnosti o dluhopisových fondů.
LEDEN
Hlavní události:
· Silný novoroční růst na trzích
· Náznaky poklesu inflace
· Ekonomické oživení Číny
Letošní rok začal velmi pozitivně když i nadále klesaly ceny plynu a ropy, byla reportována dobrá ekonomická data, docházelo k ekonomickému oživení Číny a v neposlední řadě přicházejí náznaky poklesu inflace. Americký index S&P 500 zakončil leden s přírůstkem 6,2 % a široký evropský index pak o 6,7 %. Technologicky zaměřený Nasdaq 100 poskočil po velkých loňských propadech o 10,7 % nahorů. Americkým akciím pomohly i první výsledky společností za 4. čtvrtletí loňského roku, když 68 % předčilo očekávání analytiků. Vybrané evropské společností, které již také reportovali, měli v 55 % případech lepší zisky. Středoevropský index vzrostl o 8%, zejména díky akciím v České republice +10,6 % a Polsku +6,2 %. Bankám v regionu svědčí vysoké úrokové výnosy, v Polsku navíc pomohlo i rozhodnutí ohledně hypotéčních sazeb. Ceny vládních dluhopisů v lednu vzrostly v eurozóně i v USA. Vliv mělo očekávání zpomalení tempa zvyšování úroků amerického Fedu a pokles cen energií na globálních trzích, jenž by měl zejména v případě Evropy táhnout inflaci dolů. Z tohoto prostředí profitovaly i středoevropské trhy včetně korunových dluhopisů a kurzu koruny. Solidní výsledky společnosti Tesla, včetně příznivého výhledu na letošní rok, dopomohly celému sektoru spotřebitelského zbytného zboží +15 %. Dalšími nejvýkonnějšími sektory byly v lednu telekomunikace +14,2 %, nemovitostní tituly +9,9 % či technologie +9,3 %, kterým dopomohly vyhlídky na konec zvyšování úrokových měr. Meziroční inflace v eurozóně klesla v lednu z 9,2 % na 8,5 %, a to díky cenám energií a pohonných hmot. Letos by se měla inflace v eurozóně dále zmírňovat. Z Číny nám přicházejí pozitivní ekonomické signály když ekonomická aktivita v Číně se odrazila ode dna již v závěru loňského roku a další růst sentimentu naznačuje pokračování pozitivního vývoje i na začátku roku letošního. Za obratem je uvolnění covidových restrikcí a nejvíce je patrný ve službách a spotřebitelských výdajích. Na druhou stranu situace v čínském nemovitostním sektoru zůstává nadále špatná navzdory masivní podpoře ze strany vlády.
USA:
Měsíční data zveřejněná během lednu 2023 byla slabší. Reálné maloobchodní tržby v listopadu i v prosinci 2022 výrazně klesly, a to o 1,1 % meziměsíčně v každém z obou měsíců. Prosincový pokles byl napříč kategoriemi a meziroční tempo se dostalo na -0,4 %, což je ale při pohledu na desetiletí neviděnou inflaci velmi dobrý výsledek. Největší zásluhu na tom má trh práce. V prosinci míra nezaměstnanosti dosáhla 3,5 %, což je nejnižší hodnota od počátku pandemie a zíroveň pokračuje rovněž rychlá tvorba pracovních míst – v říjnu až prosinci vytvořila americká ekonomika 641 tis. nových pracovních míst v soukromém sektoru. Počet volných pracovních míst zůstává velmi vysoký. Zatímco před pandemií se toto číslo pohybovalo kolem 6–7 mil., dnes je nad 10 mil. a v prosinci dokonce překonal 11 mil. Celkem dobře si vzhledem okolnostem v minulém roce vedla průmyslová produkce, která za celý rok přidala zhruba 4 %. Jádrová inflace v prosinci přidala 0,3 % meziměsíčně, což bylo další zpomalení dynamiky oproti tomu, co jsme viděli před několika měsíci. Zejména díky výraznému poklesu cen ojetých aut tak kumulativní inflace za poslední čtvrtletí zvolnila na 0,7 %, za poslední pololetí pak na 1,8 %. To je v obou případech nejníže od jara 2021. Pro FED důležitý sektor služeb (bez energií) ale nadále roste celkem rychle. V říjnu o 0,5 %, v listopadu o 0,4 % a v prosinci o 0,5 %. FED na svém zasedání počátkem února 2023 ve svém měnově-politickém tažení opět zpomalil, když zvýšil sazby už jen o 0,25 p. b. do pásma 4,50 – 4,75 %. Sice v zápisu po zasedání naznačil, že ještě není konec ale na tiskovce už zazněly i holubičí věty: „můžu poprvé říct, že dezinflační proces započal“.
EU:
Ekonomika eurozóny je odolnější než se zdálo a měnová politika se dále utahuje. První odhad tempa růstu HDP ve 4. čtvrtletí 2022 potvrdil, že ekonomika stále nepadá do recese, kterou jí mnozí vlivem růstu cen energií a inflace obecně předpovídali. Nejrychleji z velkých ekonomik rostla ve 4Q22 ekonomika Španělska (+0,2 % mezikvartálně), následována Francií (+0,1 % meikvartálně) a německá, která poklesla o (-0,2 % mezikvartálně). Měkká data zveřejněná během ledna ukázala na stabilizaci situace a na to, že se ekonomika zřejmě i v 1. čtvrtletí 2023 bude schopna vyhnout větším problémům. Nejnižší nezaměstnanost z velkých zemí je v Německu (3 %) a naproti tomu nejvyšší je ve Španělsku (12,5 %). Růst mezd stále zůstává relativně utlumený. Průmyslová produkce meziročně rostla, a to o 2,4 %. V samotném zpracovatelském průmyslu byla produkce meziročně vyšší dokonce o 3,5 %. To je s ohledem na minulý vývoj, předstihové indikátory i energetické krize výborný výsledek. Očekávání se tak počátkem roku 2023 nacházela na úrovni z prosince 2008 (a tedy, samozřejmě, nad covidovým historickým minimem z dubna 2020). V dominantním sektoru služeb se situace v lednu v eurozóně také dále zlepšila. ECB na svém zasedání 2. 2. 2023 zvýšila sazby o 50 b. b. na 2,5 % a naznačila, že nejméně dvě další zvýšení nás čekají. Lagardeová promlouvala na tiskovce velmi jestřábím hlasem, když prohlásila že inflace je stále „velmi vysoká“, že „poptávkové tlaky jsou velmi živé“ a že v březnu určitě neuvidíme poslední utažení.
ČR:
Ekonomice v České republice se daří stále překvapivě dobře, když ani ve 4. čtvrtletí minulého roku žádným výraznějším propadem neprošla. Měsíční data jsou také poměrně optimistická. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl dle prvního odhadu mnohem lepšího výsledku než bylo tržní očekávání i očekávání ČNB. ČNB totiž ve své listopadové prognóze předpokládala, že meziroční tempo dosáhne ve 4. čtvrtletí -0,7 %, což naznačuje, že počítala s mezičtvrtletním poklesem ekonomiky o cca 1,5 %. ČSÚ informoval, že za mezičtvrtletním poklesem byla zejména nižší poptávka domácností, což není až tak překvapivé s ohledem na šetření domácností. Překvapivé spíše je, jak se ekonomika vyrovnala s šoky roku 2022. Celkový reálný růst HDP o 2,5 % oproti roku 2021 je pozitivním výsledkem. Nezaměstnanost je stále velmi nízká a mzdy stále rostou. Česká spotřebitelská inflace v prosinci po listopadovém růstu o 1,2 % meziměsíčně stagnovala, a to hlavně díky poklesu cen pohonných hmot o 10,6 % meziměsíčně. Na zasedání ČNB 2. února nedošlo k žádné změně v nastavení měnové politiky. Nová prognóza přinesla vyšší očekávánou inflaci pro letošek (10,6 %) a její návrat na 2,1 % v roce 2024. To vše při prognózovaném růstu mezd v tržních odvětvích o více než 9 % a jen za velmi mírného poklesu ekonomiky (-0,3 % HDP ve 2023) a minimálního růstu nezaměstnanosti. Jinými slovy, ČNB říká, že inflace zmizí bez dalšího utažení měnové politiky do příštího roku sama.
U klientů jsou stále velmi oblíbené konzervativní investiční isntrumenty navázané na repo sazby ČNB, kde se výnosově aktuálně pohybujeme v rozmězí 6 – 6,25 % v kombinaci pravidelných investic do rizikovějších titulů, kde se vyskytly po poklesech slevy na nákup, ať už u vybraných akciových titulů případně dluhopisových fondů se zajímavými výnosy do splatnosti. Makroekonomové předpovídají, že úrokovové sazby by se neměly během prvního pololetí měnit, ale v druhé půlce roku by už mohly začít pomalu klesat a tím pádem by investoři mohly hledat jiné možnosti, kde uložit své finanční prostředky, aby si udržely své výnosy z invetic. Možná i proto může být nyní zajímavá doba do vybraných dluhopisových fondů, kde jsou velmi zajímavé budoucí výnosy. Zároveň doporučujeme být velmi obezřetní ve výběru konkrétních dluhopisů a nabídek pofidérních emisí na trhu, které mohou být velmi lákavé nabízeným výnosem a provizí ale s obrovským rizikem bankrotu.
