Co se v mládí naučíš… proč budovat dětem finanční návyky už od dupaček
Výplata z první brigády pryč během pár dní, “vysoké datum” několik dní před dalším vyplacením kapesného, po škole pár let žádné úspory ani nezbytné finanční rezervy, protože se vždycky naskytne něco, za co je potřeba všechno utratit. Přesně takto řada mladých lidí na startu života sklízí “ovoce” skutečnosti, že nám stále připadá důležitější nahustit do dětí letopočty a větné rozbory, místo toho, abychom je naučili hospodařit. Ačkoli všechno v životě není jen o penězích, pevné základy finanční gramotnosti by dnes měly být součástí dobré výchovy. Dětem i sobě do budoucna můžete ušetřit hromadu starostí.
Ze školy ven finančně negramotní
Čest výjimkám a osvíceným školám. Obecně však musíme konstatovat, že se finanční gramotnost do škol daří propašovat přes nadstandardní výuku nebo zájmové kroužky. V základních osnovách by ji člověk často nenašel ani mikroskopem. Kvalitní průpravě zákonitostmi finančního světa by se přitom měla věnovat minimálně stejná pozornost jako třeba dějepisu, přírodopisu nebo hudební výchově. (Podobně kritický nedostatek ve školních osnovách zažívá výuka kritického myšlení nebo zásady chování a bezpečnosti v digitálním světě, které jsou v takzvané „době postfaktické“ extrémně potřeba. Ale o tom zase někdy jindy.)
Zkrátka, děti se finanční gramotnost ve škole víceméně nenaučí. Nemají jak. A to je poněkud zásadní, vezmeme-li v úvahu, že se zároveň od mladých lidí očekává, že budou nejpozději po střední škole alespoň částečně samostatní a ideálně ještě během vysoké se postaví na vlastní nohy.
Ruku na srdce. Vzpomenete si, co vás zajímalo v osmi, v deseti, v patnácti letech? Nejspíš to bylo pokaždé něco jiného, ale téměř jistě to nebyla inflace, pojištění ani aktiva. V osmnácti vás nejspíš nejvíc trápilo, kde vzít peníze na řidičák. Sotva jste přemýšleli nad financováním budoucího bydlení. A co na vysoké? Pravděpodobně jste se soustředili hlavně na studium a studentský život. V tomto nebo v opačném pořadí. Opět zde musíme vzdát čest výjimkám, ale pravděpodobně převažují ti, co se v řádcích výše našli.
Nejčastější škůdci finanční gramotnosti
Hodí se být k sobě upřímní a přiznat si, že špatné finanční návyky v dětech často podporujeme nevědomky sami. Kolikrát jste položili svým ratolestem otázku, co si hodlají koupit za peníze z narozenin? Co udělají s penězi z brigády? K čemu by jim bylo kapesné, když všechno, co potřebují, přece mají doma?
Tyhle zdánlivě nevinné otázky vyvolávají v dětech dojem, že peníze je primárně dobré utratit a že jejich základním úkolem je se peněz co nejdřív zbavit. Že smysl mají peníze pouze tehdy, kdy je člověk co nejdříve smění za jiný materiální statek. Nebo že nad nimi není potřeba zbytečně přemýšlet, když k nim přece stejně nemají přístup.
Tudy cesta opravdu nevede.
Co můžete udělat pro to, aby si vaše děti s financemi v budoucnu rozuměly?
Finanční gramotnost pro děti krok za krokem
Tak jako se dům staví od základů, i vy musíte finanční návyky svých ratolestí od základu vybudovat. Děti musí rozumět a plně chápat výrazy jako rozpočet, úspory, základní potřeby… Ne opravdu není nutné, aby “finanční cíle” byla první slůvka, která vaše batole vyžvatlá. Cílem je, aby dítě už od útlého věku chápalo, že nikdo nemůže utratit víc peněz, než kolik má. Aby umělo rozlišit mezi věcmi, které nutně potřebuje a věcmi, bez kterých se ve skutečnosti hravě obejde. Aby chápalo, že je vždy dobré počítat s rezervou. A tak dále.
Vybudovat dětem základní finanční návyky můžete pomocí jednoduchých triků.
Kapesné je fajn
Nejzarytější odpůrci vždycky budou tvrdit opak, ale zavedením pravidelného kapesného učíte děti základům toho, jak to s penězi funguje v reálném životě. Největší část z nás přichází k penězům v pravidelných intervalech – ať už chodí na účet výplata, částky za splatné faktury nebo důchod, v omezené výši a musíme s nimi “vydržet” až do chvíle, než peníze dorazí znovu.
Navrch je tu ještě jeden další, dost podstatný argument pro kapesné – kdo je nedostává, ten je často mezi dětmi “lůzr”. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale přes vyloučení z řad vrstevníků si zdravý vztah k penězům dítě vypěstuje jen horko těžko.
Seznamte děti se sílou úspor
“Vydržet” z předchozího odstavce je ve skutečnosti značně nežádoucí stav, protože nikdo nechce žít od výplaty k výplatě. A nikdo by si na to neměl zvykat. Nejlepší je proto názorně vysvětlit dětem, jak fungují úspory. Že peníze jsou sice oběživo a neměli bychom na nich proto přehnaně lpět, ale že pevná vůle, čas a trpělivost tvoří úspory. A za ty se dá pořídit “víc” nebo “větší” než za kapesné v běžné výši.
Copak to není v rozporu s tím, co jsme si řekli o něco dřív? Že je špatně ptát se dětí na to, co si hodlají koupit za peníze z narozenin? Není. Za útratou úspor z kapesného je jakási dřina, úsilí, výsledek. A chce to čas. Peníze od babičky je příliš jednoduché získat i utratit.
Nepodceňujte hotovost
Mince a bankovky hrají v rozvoji finanční gramotnosti velmi podstatnou roli. Na účtu jsou peníze jen čísla. V ruce představují něco, na co si člověk může sáhnout. A co nenávratně zmizí ve chvíli, kdy peníze vymění za něco jiného.
Proto nezavrhujeme alespoň v raných letech klasické spoření “do prasátka”. Později je samozřejmě praktičtější vyměnit pokladničku za účet a kartu. Důležité je, aby dítě mělo přehled o pohybech a zůstatku. Ať už jde o pokladničku nebo bankovní výpis.
Pokud chcete být obzvlášť důslední, naučte děti vést si “účetnictví”. Záznamy o tom, kdy, kde a za co peníze utratily. Když budou mít skutečný přehled o tom, kolik jiných hodnotnějších věcí už například “projedly” ve sladkostech, samy dost možná vezmou zpátečku a stanoví si dlouhodobější cíle.
A vůbec k tomu nemusí mít papír, tužku nebo Excel. S účtem, platební kartou a chytrou aplikací si může vaše dítko sledovat výdaje rovnou přes mobil.
Odměna není úplatek
Dát dítěti drobný peníz za to, že pomůže se zaléváním květin nebo setřením prachu?! Kdo to kdy slyšel?!
Děti by měly vědět, že pomáhat s domácností je správné a běžné i bez finančních odměn, ale pokud vaše dítě učiní něco mimořádného, není důvod s odměnou váhat. Mravní ohrožení nehrozí, odměna není úplatek, je to ocenění snahy. Není špatné vytyčit hranici mezi standardem (vyklizená myčka, uklizený pokoj, hotové úkoly…) a nadstandardem (nákup pro nemocnou sousedku, studijní nebo sportovní úspěch…), který si zaslouží zvláštní ocenění.
Chyby mají smysl…
Petr Fiala, zpěvák a textař dnes už kultovní kapely Mňága a Žďorp, před časem bilancoval na svých stránkách, kterak vyhověl synově žádosti o určitý finanční obnos na sázení na sport. Čtete správně. Upjatý rodič by se zhrozil a Fialu i kapelu by z fleku zavrhl. Autor tohoto článku však dočetl pojednání až do konce a musel se pousmát.
Fiala správně předpokládal, že syn vsadí peníze dvakrát, možná třikrát úspěšně. Ale dřív nebo později se nechá unést omamnou lehkostí sázení a veškeré peníze projede. A byl ochotný obětovat vlastní finance teď, aby si syn onu hořkou zkušenost odbyl co nejdřív.
… ale za chyby se platí
Nutno podotknout, že Fiala junior prý došel k názoru, že tudy cesta k bohatství nejspíš opravdu nepovede.
I vaše děti by měly pochopit, že za špatná rozhodnutí se platí (někdy v lepším případě) penězi. Jedna známá například dlouhodobě řešila to, že si její dcera nedává pozor na své věci a opakovaně je ztrácí. Když ztratila v pořadí třetí ochranné brýle na florbal, strhla jí je z kapesného. Pak také ještě pár školních pomůcek. Milá dcera si najednou na věci začala dávat pozor, protože pocítila přímý důsledek své nedbalosti.
Jak naučit děti rozumět penězům? Mluvte s nimi o nich
Debata o financích s vlastními dětmi rozhodně není špatně. Právě naopak. Když s ratolestmi budete o penězích mluvit, budou rozumět tomu, že peníze nerostou na stromě, že se neobjevují na účtu samy od sebe, že je někdo musí vydělat. Pochopí, že rodinná večeře v lepší restauraci čas od času je za odměnu. I to, že je ve skutečnosti správně, když nemají co půl roku nejnovější telefon, třebaže u některých vrstevníků je to standard.
Veškerý čas, který investujete do finančních debat s dětmi, se v budoucnu násobně vrátí. Jim i vám.
